I amatér zná například ocel nerezavějící, pružinovou a možná ještě dalších pár druhů. Ovšem ocel uhlíková, nebo jiná už málokomu něco říká. Stejně jako karbonizace nebo nitrizace. Oba výrobní postupy jsou si podobné, ale přesto je ve výsledku rozdíl. Protože tento článek nemá splňovat zařazení mezi články odborné, není potřeba brát to nějak detailisticky a rozebírat kdejakou maličkost. My se podíváme na již citované nitridování oceli, ale jen tak letem světem. Jde totiž o poměrně složitý proces, který se zde do detailu rozebrat nedá.
Takže si jen přečteme informaci, že jde a technologickou úpravu kovů, při které se sytí ocel dusíkem za velmi vysokých teplot. Ta se pohybuje kolem pěti set stupňů Celsia a výsledná tvrdost oceli je pak dána tím, kolik legujících prvků tvrdých nitridů bylo přidáno. Potom tedy vzniká skutečně kvalitní ocel, které výroba je značně náročná, což se projevuje i v ceně. Je jasné, že bude dražší než klasické výrobky z běžného železa či běžné oceli. Proto se také tato ocel nebude používat tam, kde není potřeba. Třeba lešenářské trubky by tak přišly opravdu hodně draze.
Proto se tyto vyrábějí z běžného železa. Ocel pod číslem 30crmov9 je zcela běžně k dostání a její cena je oproti konkurenci https://is.muni.cz/el/1456/jaro2016/BKV_MVVS/um/Analyza_vnejs.pr__Konkurence_Porter_Joyce.pdf u firmy na kterou je zde odkaz jinou barvou textu velmi příznivá. Její použití je velmi široké a nakupují zde skoro všechny větší podniky. Používá se při výrobě automobilů, například klikových hřídelí. Samozřejmě, že se používá také v letectví, zde například na různá ozubená kola a o průmyslu strojírenském snad už ani není třeba se zmiňovat. Používá se při výrobě všeho, co vyžaduje extrémní odolnost a vysokou pevnost. Bez této oceli by nebylo hodně věcí, nebo by rychleji vypovídaly službu. Její výroba je tedy pro naše hospodářství celkově velmi významná. Dá se vlastně říci, že je skutečně hodně důležitá.
