Schody jsou poměrně ošemetnou záležitostí. Už naši předkové ve starověku je budovali, aby jim pomáhaly s výstupem do strmých svahů, případně se sestupem.
V té době však ještě neexistovaly schody vnitřní, neboť lidé nevěděli, jak je postavit, aby byly dostatečně pevné a spolehlivé, a především z jakého materiálu by měly být.
Jak šel čas, vývoj šel kupředu. První schody byly dřevěné, avšak začaly se objevovat i kamenné. Ty byly samozřejmě náročnější na výrobu a tím pádem i dražší. Není tedy divu, že byly k nalezení prakticky jen v bohatých sídlech, například hradech a zámcích.
Jelikož hlavní funkcí hradu byla funkce obranná, bylo tomu přizpůsobeno vše. Objevily se točité schody kmkdesign.cz, které měly obráncům přinést výhodu – jelikož většina lidí jsou praváci, pak tento způsob umožňoval obráncům bojovat pravou rukou, zatímco nájezdníci museli používat levou.
S nástupem střelných zbraní se však toto opatření stalo zbytečné, a od tohoto typu schodišť se pomalu upustilo. Dnes jej najdeme prakticky jen v historických budovách. A není divu.
Ač je totiž vhodné z již výše zmíněných obranných důvodů, chůze po něm není ani zdaleka tak přirozená či pohodlná jako po tom běžném. To je způsobeno rozdílnou šíří stupňů na obou okrajích – na jednom je široký, na druhém úzký. Musíme si tedy dávat zvýšený pozor, kam šlapeme, zvlášť když k tomu přidáme fakt, že se navíc i zatáčí.
V souvislosti s tímto se objevily také obavy, zda je bezpečné po něm chodit. Pravdou je, že je na něm více nehod než na jiných typech. I to je jeden z důvodů, proč se od něj upustilo. I zatáčení je dnes řešeno jinak – schody vedou rovně, a pak je vždy po několika stupních plošinka, kde se zatočíme o 90 stupňů a pokračujeme dále.
To je mnohem pohodlnější a v neposlední řadě také bezpečnější. To je důležité zejména pro staré lidi a lidi s pohybovým hendikepem. A i my oceníme pohodlí, ne?
